Stylita

Pavlos (Ioustinos) - Pascha skončila

„Tak už i tato Pascha skončila.“ Takováto slova slyším mnohokrát a často je mi z toho smutno. Protože vidím, že Pascha přišla a odešla a mnozí zůstávají stále stejní, nebo dokonce horší. Kdyby se jich Pascha dotkla, dozajista by byli lepší.

A musím vám říct, že to, co se děje, je tragické, protože člověk vidí lidi každého věku. Začnu-li u těch starších – vidí staré lidi, kteří, ač zestárli, zůstávají pro své okolí nároční: jsou reptající, sobečtí, lidé těžké povahy. Tito lidé zestárli, ale Pasše neporozuměli. Protože kdyby jí porozuměli, jejich duše by se obměkčily, jejich srdce by se zkrášlila, byli by lidmi požehnání, kteří by svou přítomností utěšovali druhé.

Je mi líto, že vám takováto slova říkám, ale takto žije mnoho křesťanských rodin! Říkají, že věří, že slaví. A možná, že v noci Zmrtvýchvstání jejich srdce cítí něco z toho mocného náporu Boží lásky, která pro nás trpěla a přemohla smrt, ale vzápětí se vracejí, ještě téže noci, znovu k prázdnotě, k reptání a ke každodenní přízemnosti.

Viděl jsem lidi, jak si zkazili den, protože jehněčí na svátek nebylo dobře upečené, nebo proto, že u velikonočního stolu bylo řečeno něco, co se nemělo říkat!

A tak alespoň my, kteří snad toužíme dosáhnout podstaty své víry, bychom měli pochopit, že pro polovičatost není místo.
Evangelium jasně říká: „mladé víno se nedává do starých měchů“. Proto se víno Vzkříšení, lásky a života nevejde do měchů sobectví a malichernosti. Proto Pascha odchází a nás se nedotýká! Neděláme si z ní svou osobní záležitost! Neděláme si ze svátku Vzkříšení svůj život! Proto neměníme svůj charakter ani svůj způsob života.

Metropolita sisanijský a siatistský Pavlos (Ioustinos)
zdroj: fb Pravoslavný křesťan
511