18Běda těm, kdo touží po dni Hospodinově! K čemu vám bude den Hospodinův? Bude tmou, a ne světlem! 19Jako když se dá někdo na útěk před lvem a narazí na něho medvěd; nebo vejde do domu, opře se rukou o stěnu a uštkne ho had. 20Což není den Hospodinův tmou, a ne světlem, temnotou bez jasu?
9Zbude-li pak deset mužů v jednom domě, i ti zemřou. 10Někoho vezme jeho strýc, spalovač mrtvol , aby vynesl kosti z domu, a zeptá se toho, kdo se skryl v odlehlém koutě domu: „Je tu ještě někdo s tebou?“ On odpoví: „ Už nikdo.“ A dodá: „Tiše! Jen nepřipomínat jméno Hospodinovo.“ 11Neboť hle, Hospodin vydá příkaz a velký dům rozbije na padrť a malý dům na třísky. 12Mohou běhat koně po skalisku? Může být zoráno dobytkem? A přece jste učinili z práva jed, z ovoce spravedlnosti pelyněk. 13Radujete se, a nemáte z čeho, říkáte: „Což jsme vlastní silou nezískali pro sebe moc?“ 14Já však proti vám postavím pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodina, Boha zástupů, a ten vás bude utlačovat od cesty do Chamátu až po Úval pustiny. Bůh řekl Mojžíšovi: „JSEM, KTERÝ JSEM.“