jdi a dívej se - 1985
Jdi a dívej se | Kukaj.to - Raj online filmov a seriálov
17. října 1985 měl premiéru v sovětských kinech film E. Klimova "Jdi a dívej se", který byl natočen podle knihy "Jsem z ohnivé vesnice" sepisující příběhy lidí, kteří zázračně přežili hrůzy fašistické genocidy v Bělorusku.
Mnozí z těchto lidí tehdy ještě žili a tak některé příběhy se proto podařilo zdokumentovat.
,,Nikdy nezapomenu na tvář a oči jednoho sedláka, jeho tichý příběh o tom, jak celou jejich vesnici zahnali do kostela a před upálením policista ze sonder družstva navrhl: "Kdo nemá děti, ať vyleze. " A on si nemohl si pomoct, šel ven, nechal uvnitř svou ženu a malé děti...
Další příběh: Esesáci vypalovali vesnice, tak všichni dospělí byli zahnáni do stodoly a děti zůstaly pozadu. A potom je opilí nacisté obklíčili s vlčáky a dovolili psům děti roztrhat...
Film se promítal také v Německu. Při premiéře lidé úplně oněměli a nebyli schopni slov. Režizér filmu vzpomíná jak po promítání v Berlíně se konaly diskuze s lidmi.
Najednou se při jedné z diskuzí k filmu postavil starší Němec a řekl: „Jsem voják Wehrmachtu. " Více než to - důstojník Wehrmachtu. Prošel jsem celé Polsko, Bělorusko, dostal jsem se až na Ukrajinu. Dosvědčuji, že vše, co bylo v tomto filmu je pravda. A nejděsivější a nejhanebnější pro mě je, že tento film uvidí mé děti a vnoučata. "
V sálu zavládlo bolestivé ticho. Říci, že lidé byli šokováni, to je slabé slovo.
(Johan Peter Hasenclever)
17. října 1985 měl premiéru v sovětských kinech film E. Klimova "Jdi a dívej se", který byl natočen podle knihy "Jsem z ohnivé vesnice" sepisující příběhy lidí, kteří zázračně přežili hrůzy fašistické genocidy v Bělorusku.
Mnozí z těchto lidí tehdy ještě žili a tak některé příběhy se proto podařilo zdokumentovat.
,,Nikdy nezapomenu na tvář a oči jednoho sedláka, jeho tichý příběh o tom, jak celou jejich vesnici zahnali do kostela a před upálením policista ze sonder družstva navrhl: "Kdo nemá děti, ať vyleze. " A on si nemohl si pomoct, šel ven, nechal uvnitř svou ženu a malé děti...
Další příběh: Esesáci vypalovali vesnice, tak všichni dospělí byli zahnáni do stodoly a děti zůstaly pozadu. A potom je opilí nacisté obklíčili s vlčáky a dovolili psům děti roztrhat...
Film se promítal také v Německu. Při premiéře lidé úplně oněměli a nebyli schopni slov. Režizér filmu vzpomíná jak po promítání v Berlíně se konaly diskuze s lidmi.
Najednou se při jedné z diskuzí k filmu postavil starší Němec a řekl: „Jsem voják Wehrmachtu. " Více než to - důstojník Wehrmachtu. Prošel jsem celé Polsko, Bělorusko, dostal jsem se až na Ukrajinu. Dosvědčuji, že vše, co bylo v tomto filmu je pravda. A nejděsivější a nejhanebnější pro mě je, že tento film uvidí mé děti a vnoučata. "
V sálu zavládlo bolestivé ticho. Říci, že lidé byli šokováni, to je slabé slovo.
(Johan Peter Hasenclever)